Tak konečně to vyšlo. A co tedy? No přeci dlouho slibovaná a dosud neuskutečněná pohodová turistická voda. Tedy žádné neoprény, záchranné vesty, házečky a další nezbytný vodácký materiál na sjetí rozbouřeného toku plného nečekaných překvapení v podobě peřejí, jezů, padlých stromů, mrtvých ryb či krys, ale naopak tedy co nejméně oblečení, dostatek chlazených alkoholických i nealkoholických nápojů, opalovací krém s dostatečně vysokým faktorem, pokrývka hlavy a chuť nechat se volně unášet „proudem“ od jedné občerstvovačky ke druhé.
Účast turistů nijak vysoká, ale nakonec i díky mé bulvární kolegyni Ditě se nás sešel optimální počet 10 lidí na 5 lodí. Meteorologové ohlašovali blížící se tropická vedra se sluníčkem, bez deště a teplotami nad 30 stupňů, takže ideální konstelace na strávení víkendu na vodě i ve vodě.
A nyní tedy jak to bylo den po dni…..
Pátek 13.7.
Pátek třináctého nešťastný to den, by si mohl leckdo říct a raději sedět doma a nic nedělat, ale to my neé. Rozhodli jsme se totiž přiblížit k místu našeho nalodění a strávili večer a noc ve Vidovicích u Velkých Popovic na „Králičí chajdě“. Samozřejmě jsme neopomněli ochutnat místního Kozla a jako všežravé kobylky sklidit Králičí zahrádku. Věrka zajisté promine. :-) Příští léto budou maliny a rybíz zas.
S Ditou jsme zůstaly v hospůdce u pivka trochu déle než ostatní, kteří si odnesli tekutý chléb ve džbáncích na zahradu k ohýnku. Za trest nám pak neprozradili, která že slavná osoba pobývá za plotem, což je pro nás z bulváru fakt trest s velkým T.:-) Poté co si Králík sešil botičky do sucha i do vodičky a vzhledem k pozdní hodině jsme postupně ulehli do přidělených postýlek a spali a spali až do rána bílého….
Sobota 14.7.
Jak tento den charakterizovat? No asi nejlépe voda, ženy, víno, zpěv, hudba, tanec….. Vše začalo velice nevinně. Ráno jsme vstali dle plánu a po nezbytném transportu do Tábora k Lužnici, přesunu aut do Bechyně atd…. jsme se setkali s posádkou 3. auta, nalodili a vypluli. A jak už to bývá den se rozjel pozvolna, ale začal nabírat na obrátkách dle požitého alkoholu.J
Snažili jsme se udržovat minimální rychlost pluti, abychom nepřijeli na naše nocležiště na Suchomelu moc brzo a tak tedy dle všeobecně známých rad, jak se chovat v tropických vedrech jsme doplňovali tekutiny nealkoholické i alkoholické, zvlažovali se v příjemně chladné řece, snažili se nenamáhat pádlováním a mezi 12 a 14 hodinou se zdrželi ve stínu hospůdky, kde se chlapci mohli pokochat vnady polonahých opalujících se slečen. Den lehce plynul a plynul, jak ta voda v Lužnici a my si užívali skvělou sobotu.
Okolo 19 hodiny jsme se naposledy občerstvili v Saloonu a pak hurá vylodění na Suchomelu a slibovaný ohýnek s grilovačkou a další volnou zábavou, hudbou a tancem….Děkujeme DJ Králík.:-) Nakonec všichni unaveni z NÁROČNÉHO dne a večera postupně usnuli jak do vody hozený a nechali si zdát o všem možném i nemožném…
Neděle 15.7.
Ráno nás probudily žhavé sluneční paprsky, někoho dřív, někoho později, ve stanu či venku, s oknem či bez okna….:-) Následoval příprava na další den – zaplavat v Lužnici, namazat opalovacím krémem, nasnídat, dofouknout lodě, naložit, zahladit stopy po vylodění na soukromém pozemku a co nejrychleji do Dobronic do Kiosku, aby i řidiči nepřišli o lahodný chmelový nápoj.V Kiosku nám Králík nakázal pořadně se najíst a napít, že už cestou do Bechyně nic nebude, tak ať pak neremcáme, že chcem papat či bumbat, což byla trošku rána pod pás.
No a dovedete si představit Dobronice bez Vaňouse? Ja tedy ne. A tak, co jsem předem trochu tušila, se vyplnilo a zanedlouho se v Kiosku objevilo pár lidí z Dobronic ze sportovního kurzu VŠE v čele s Vaňousem, Álou a dalšími studenty i nestudenty.
V rámci možností jsme tedy pojedli, popili, zchladili ve vodě nad jezem a vyrazili dál po proudu směrem k Bechyni. Poněkud nás ale zpomalil nedostatek vody v řece, takže se naše plavba změnila ve vodní turistiku (zadáci táhli lodě se svými háčky, místy museli zadek zvednout i háčci). Později nás zase zmohlo pádlování a slunce, takže jsem se líně povalovali v lodích, plavali podél lodí přemýšleli o nesmrtelnosti chrousta atd.
Po několika hodinách těchto „útrap“ nás v dáli přivítal slavný železničně-silniční most v Bechyni, což byl náš víkendový CÍL a tímto tedy i končí mé vyprávění…
Takže, kdo se k nám přidá příští rok?
(br)